"Jááááááááá z kraje dalekého přicházííííííííím...a vysavače vám nabízííííííííííííííím.."
*PRÁSK*
"Tak...už bude klid..."
-"Laro....nemůžeš zabíjet každého, kdo jde kolem..a podomní prodavači nejsou vyjímkou!"
-"To není pravda. Autor povídky si vyhrazuje právo zabít každého z jejích čtenářů - ať už svým vtipem či svojí trapností, podle vašeho gusta."
---------------
3:14 am
Celé sídlo spí. Pojednou se ze tmy ozve: TŘÍÍÍÍÍÍÍÍSK, následované "***************!!!!?!!!". Řada zasloužilých brnění, váz, starobylých sloupů a skříní se s majestátností odporoučela k pečlivě naleštěné podlaze. Za tohle mi asi nepoděkují.
Za moment z jedné z ložnic vylétla Lara na koštěti, oděna v noční košili, s Winstonem na rameni. "3:15, zemřeš!!!!!"vzkřikla a seslala na mě strašlivou kletbu. Hbitě jsem skočil do zdi, která mě ovšem odrazila, tudíž jsem místo jedné Lary viděl hned tři. Tři Lary a tři Winstony. Tedy celkem pět. Totiž pardon, čtyři....poté už jsem zjistil, že nejenže špatně vidím a počítám, ale ještě špatně utíkám, neboť jsem již za několik okamžiků seděl pod lampou a byl vyslýchán největším z velkých vyslýchacích kalibrů, Pink-Sun.
Fil: "Ale Pink...to mi přece nemůžeš udělat.."
Pink: "Zrada je horší než tušíš. Nekalými prostředky Saruman kříží skřety s lidmi a buduje armádu."
Fil: "..........=-O =-O =-O!"
Pink: "Ano...vím, že je to šok."
Fil: "To bych řekl...myslím, že ve frontě k psychiatrovi by tě měli pustit až dopředu."
Pink zapnula druhou lampičku.
Fil: "Vážně...byla to nehoda..šel jsem jen....jen.."
V ten moment se ozvalo "Má lednice! Má ubohá lednička!!!"
S Pink jsme si navzájem vyměnili pohledy. Winston, blesklo nám oběma v hlavách.
"Je rozbitá..."konstatoval opravář. "Je mi to líto."
Lara stála u Winstona, sušíc mu slzy kapesníkem, utěšujíc ho přitom.
"To ten vyvrhel..."zahuhlal Winston a hodil po mě nevraživé oko. Lara ho okřikla, že ji skleněné oči pro něj přišly pěkně draho, proto ať s nimi okamžitě přestane házet.
"Neudělal jsem to schválně..jen jsem si zašel pro šlehačku."ohradil jsem se. "Prostě jsem ji pak zapomněl zavřít, no."
-"...A vyrval jí srdce z těla..."dodal nenávistně Winston.
-"Mrazák jsem vyndal, protože dvířka byla zapadlá!"poznamenal jsem.
"Myslím, že tentokrát jsi to přehnal..."řekl Kurt na moji adresu.
-"Je tu vůbec někdo se mnou?"počítal jsem spojence.
-"Jistěže ano."řekl Medvídek Pů a posadil se na blízkou židli. "Ignorujte ho....je to podnájemník."řekla Lara a šla si pustit televizi. Ostatní se pomalu odebrali spát. Já jsem se však rozhodl, že odejdu, jsem-li nežádoucí. V rychlosti jsem si sbalil kufr a počítal, jak je to daleko do Thajska. Poté jsem se vydal na zastávku, když jsem však přecházel Lařiny pozemky, o něco jsem zakopl. Zjistil jsem, že je to jakási rusovlasá žena v černém oblečení, v bězvědomí. Zřejmě alkoholička. V ruce držela jakýsi spínač. Sebral jsem ho a prohlédl si ho...vypadal jako čajový hrnek s ohnutou tužkou namísto ucha. Řekl jsem si, že do povětří to snad nic nevyhodí a stiskl ho. Lařino sídlo za mnou vylétlo do povětří. "Hupsa...."
Neohroženě jsem se vydal do trosek, protože jsem si vzpomněl, že jsem tam nechal zubní kartáček. Při té příležitosti jsem ven vynesl všechny obyvatele, zmámené kouřem, kromě Winstona, který si před zavalením vykopal tunel. Nedávno nám poslal pohled ze Severního Irska. Ale zpět k příběhu...
"Díky, že jsi nás zachránil, tvé hříchy jsou smazány."řekla Lara o pár minut později.
"To ne já, to moje shiba."řekl jsem skromně a pohladil jsem mého kapesního psa, kterého s sebou nosím vždy, když někde vybuchne nějaké to sídlo......
V tu chvíli jsem se probudil....byla temná noc a celé sídlo spalo. Dostal jsem chuť na šlehačku.
---
"Dobré ráno."řekl jsem pavoukům v rohu a sešel dolů na snídani. Bylo úterý, den za dobrou snídani, proto jsem si dal vafle. Ostatní, co již seděli u stolu, taktéž pozdravili a Lara se zeptala, jestli na tu vafli nechci fazolky. Žaludek mi vyběhl o dvě patra výš. Stíženě jsem řekl, že děkuji, ale že si asi nedám. Když jsme dojedli, Lara nám oznámila, že dříve ustanovený plán na dnešní návštěvu cirkusu se ruší, což nás všechny velmi rozesmutnilo, nicméně Lara stanovila novou činnost a to vytrhávání plevele z Winstonovy zahrádky, která ve skutečnosti patří Laře, ale tím vás nebudu zatěžovat. A tak se šlo.
Někteří, jmenovitě Winston, byli z nápadu Lary nadšeni. Ale Winston Laře vždy podlézá a vždycky jí nosí čaj, aby si u ní vybudoval strategickou pozici. Já jsem byl na Laru velmi nazlobený, nechtěl jsem vytrhávat plevel....mám rád pampelišky...ale chtěl jsem do cirkusu...týdny jsem se těšil....a proto jsem začal připravovat plán útěku....
Lara nás zaskočila - tušila, že bychom se mohli pokusit o něco nekalého a proto si nás všechny uvázala na vodítko. A tak jsme se vydali na zahrádku. Vypadalo to, jako když Natla venčí novou sadu svých masitých dvojníků, až na to, že její dvojníci se při odchodu nepokoušely zachytit se čehokoliv možného, včetně zábradlí či nábytku. Lara nás ale opět převezla: Napila se energetického nápoje Lucozade a vší silou trhla. Tak jsme na zahrádku přinesli jedny dřívka od skříně, dvě nohy od židle a asi tři fragmenty ze zábradlí. Nakonec jsme to všechno + Winstonův frak použili na výrobu strašáka, který měl odpuzovat otravné ptactvo a žížaly. Jest unavená, vylezla si Lara na strašáka a odtud nás kontrolovala, zatímco my jsme se pustili do vytrhávání plevele. Základní plán útěku, do kterého jsem cestou zainteresoval všechny z vyjímkou Winstona, který jest Laře nejvěrnějším nohsledem pod maskou vlídného sluhy, zněl jednoduše - Vezmi nohy na ramena a po rukou uteč. Byl tu však zádrhel a to naše obojky, které si Lara jako malé dítě nechala pořídit pro své psy Welsh Corgi Pembroke (nakonec z toho nějak sešlo). Potřebuji něco ostrého. Vedle mě soustředěně pracovali Pink a Alister. Co nejnenápadněji to šlo, pošeptal jsem Pink prosbu o kapesní pilník, který byl asi tím nejostřejším, co mohlo přojít nutnou kontrolou vybavení před odchodem. Neměla. Za záchranu tedy vděčíme Alisterovi. Jeden podruhém jsme si uřezali/upilovali vodítka. Tři, dva, jedna - vzali jsme nohy na ramena, ale zjistili jsme, že ani jeden z naší sestavy Zip-Pink-Kurt-Alister-Já neběháme dobře po rukách, přeřadili jsme tedy na nohy. Lara okamžitě zaznamenala pohyb a nastartovala strašáka, který měl v sobě zabudovaný motor pro lepší strašení. Rozjela se za námi jako na motorce a už by někoho lapila, nebýt *PRÁÁÁSK*.
Masíroval jsem si ústrojí sedací, zatímco jsme zjistili, že jsme uvízli v nejméně 10 metrů hluboké jámě, kterou měla Lara připravená na případné mamutí návštěvy, ale to prý byla jen prevence. Malý tunel, vyhloubený tajně pro podobné účely, byl naší jedinou záchranou. Padli jsme na čtyři a sunuli se temným tunelem bez světla na konci, neboť jsme měli omezený čas, než Lara přijde na to, kam jsme jí najednou zmizli, když už nás skoro měla.
Lezli jsme dlouho, proto jsme si začali zpívat. Někdy bychom spolu mohli přezpívat mnohé hity jako vokální skupina, ale teď jsme měli jiné starosti, protože tunel začal vést čím dál strměji vzhůru, než se zdálo, že tunel propojuje dvě jámy. Na konci jsme ale nalezli žebřík a hlavně světlo, svítící z výše. Objevili jsme se na nejnepravděpodobnějším místě, jaké si v dané situaci můžete představit - ve Winstonově ledničce. Celou tu dobu, co jsme ho tam zavírali, jsme netušili, že takto může komunikovat s chycenými mamuty (tedy, mohl by), díky poklopu pod největší dinosauří kýtou...to jste si mysleli, že Lara tam ty dinosaury jen tak nechává? V peruánské buši asi těžko naleznete McDonald's!
Nejlepším nápadem bylo v tuto chvíli zamknout hlavní i ostatní dveře od sídla, což jsme provedli. Když jsme vymýšleli další plán, uslyšeli jsme podivné mlaskavé zvuky. Zaujali jsme tedy smluvené pozice - Pink s Alisterem zafrčeli pod stůl, já se přilepil ke stropu, Zip (další podrobnosti v mé nové knize Využití vteřinového lepidla na tisíc způsobů) a Kurt se poskládal do dřezu. Zpoza rohu se vynořil - Winston! Ve vzniklém zmatku se Laře ztratil dovnitř a ze své rádoby skrýše na půdě si nyní nesl něco vaflí, které mi před časem odcizil jako náhradu za rozbitou porcelánovou soupravu. Posunky jsem ostatním naznačil naprosto jasný plán - až ukážu, všichni se k němu rozběhneme a zajmeme ho pro nekomerční účely. Ukázal jsem znamení pro "Teď!" a rozběhl se k němu, zatímco Pink se schovala do ledničky, Kurt začal tančit rumbu a Zip s Alisterem se jednoduše točili na místě. Vždyť jsem to ukázal tak jasně! Není divu, že mě samotného Winston, který vlastní černý pásek v přepírání nebohých návštěv Lařina sídla přepral. Ostatní si ale uvědomili, co dalšího mohly mé posunky znamenat a rozběhly se k němu. Zatímco se mě pokoušel škrtit, Pink mu nasadila pravý hák, Kurt jej znehybněl, Alister ho začal mlátit svou stylovou brokovnicí a Zip mu během toho všeho přičetl práva zadržené osoby. Nebýt toho, že jsem několikrát Alisterovou brokovnicí dostal já a Kurt nejdřív začal vázat mě, bylo by to výtečné zatčení. Vzhledem k tomu, že mi ale pohmoždili ruku, jim, až se mi uzdraví, napíši za čtyři! Winstona jsme ale dostali. Jenže zatímco jsme z něj dostávali Lařiny následující plány, ozval se z pozemků Lařin megafonický hlas: "Jste obklíčeni! Nejsem tu sama, takže pokud nechcete přijít o život, okamžitě se vzdejte!"
Nechali jsme svázaného Winstona Winstonem a opatrně prohlédli skrz okno. Za Larou stála Natla, Doppelgänger, Amanda, Larson s Pierrem, Janice, Carvier, Rutland a další populární postavy z nejmenované herní série a všichni byli připraveni se poprat o Lařino sídlo. Co teď?




XD paráda! těším se na další! vypadá to zajímavě!