close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Neznámý - Díl 4

27. července 2008 v 17:28 | Pink-Sun
Spokojeně jsem se usmála a usedla na pohovku. Chlápek se zvedl z křesla a někam zmizel. Já jsem se přesunula k bazénu, kde jsem strávila celý den. Večer jsem se zašla podívat, kde je Kurt. Stál v kuchyni a cosi tvořil. Chlápek seděl na židli, nohy na stole a něco četl. Všimla jsem si, že je v čistém. Kurt mu zjevně něco půjčil.
Chlápek: ,,Mno...drahý bratranče, nevím, nevím, jestli toto nebude to poslední, co si zakousnu.."
Kurt: ,,Tak to pojď zkusit sám..."
Chlápek: ,,Mám jiné přednosti...ehh...až na nějaké přijdu, tak ti je okamžitě sdělím.."
,,Jak se zdá, tak si pánové padli do noty..." pomyslela jsem si.
Kurt: ,,Ahoj Pink! Pojď si sednout..za chvíli bude večeře.."
Chlápek: ,,Hmm..*sjel mě pohledem* By mě zajímalo, jestli má růžové i......"
Kurt na něj vrhl smrtící pohled.
Chlápek: ,,Ehm..kdy, že bude ta večeře?"
V duchu jsem si říkala, že jsem si tu růžovou soupravu asi brát neměla.
Když jsme povečeřeli , šel Kurt umýt nádobí. Zvedla jsem se, ale přitom mi z kapsy vypadl mobil. Sehla jsem se pro něj..
Chlápek: ,,Hmm..měl jsem pravdu..."
Já jsem zrudla a rychle se napřímila...od dřezu se ozýval hlasitý smích...
Chlápek se zvedl od stolu.
Já: ,,Hmm...srdíčka?"
Chlápek zrudl..,,Kurte...nemáš menší kalhoty??"
Kurt neměl sílu odpovědět..jelikož se zrovna dusil smíchy.
Pokrčila jsem rameny a vyrazila po schodech do svého pokoje. Najednou jsem ale zakopla a skácela se do náruče chlápkovi, který šel za mnou a pohotově mě zachytil.
Já: ,,Ahm..díky..."
,,Myslím, že mohu s jistotou tvrdit, že mi ženy skákájí doslova do náruče.." pronesl.
,,Moc vtipné..." podotkla jsem a snažila se postavit na nohy.
Když se mi to konečně podařilo, odkráčela jsem do svého pokoje. Uslyšela jsem , jak se za stěnou spustila sprcha. Najednou se ozvalo:,,,Jauvááááááááááááááááááááááááááááááá!!! To štípe!!!!"
Já: ,,To je cvok.."
Sedla jsem si na postel a pustila si televizi. Najednou jsem uslyšela zděšený výkřik, po kterém následovalo volání :,, Kurtééééééé!! Můžeš hned přijít..?"
Rychle jsem vběhla do sousedního pokoje, kde se mi naskytl nevídaný pohled.
Chlápek stál v pyžamu na pohovce a vyděšeně sledoval Kurta.
Já: ,,Proč je tady takový cirkus??"
,,Kvůli tohohle..." pronesl Kurt pobaveně a ukázal na pavouka, který se snažil zmizet z jeho dosahu...
Vzal ho do ruky a vyhodil z okna. Chlápek se mírně začervenal a opatrně slezl z pohovky, přičemž se podezíravě rozhlížel kolem.
Jak jsem se usilovně snažila potlačit výbuch smíchu, zmáčkla jsem omylem tlačítko na svém mobilu. Začala hrát skladba Hero od Charlotte Perrelli.
Já: ,,Jo...tohle je náš Hero" pronesla jsem pobaveně..Kurt se na mě překvapeně podíval.
V té chvíli jsem ještě nevěděla, že jsem právě vymyslela přezdívku, která se velmi rychle ujme.

Konec 4-té části :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co říkáte na tuto povídku?

Skvělá 86.7% (13)
Dobrá 6.7% (1)
Ještě ujde 6.7% (1)
Nic moc.. 0% (0)
Hrůza.. 0% (0)

Komentáře

1 natla natla | E-mail | Web | 27. července 2008 v 18:07 | Reagovat

tak to je super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama