close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rozhovor s Natlou (Část.2)

12. dubna 2008 v 19:29 | Pink-Sun
( A zde je druhá část ;-))

Transylvánie 19:59 - Před sídlem Natly:
Sídlo bylo,ehm, velmi originálně zařízeno. Silně připomínalo domy z těch nejlepších hororů. Co mě ale zaujalo, tak to byl zvonek, který tvarem připomínal jakéhosi démona.
Já: ,,Nuže, kdo zazvoní.?.."
Babička:,,Pán je přeci gentleman, takže zazvoní on"...
Kurt:,,Ahm...ahm...ale dámy mají přednost.."
Já: ,,No právě...takže koukej zazvonit.."
Kurt:,,No dovol??"
Babička:,, Kristapána..." a zmáčkla zvonek.
Ozvalo se podivné zaúpění a před námi se otevřela brána. ,,To bude milé..." podotkla jsem a všichni jsme se vydali ke dveřím.
Jen jsme se přiblížili, vyběhl nám naproti jakýsi mutant. Slintal a vrtěl svým...ehh...svalovitým ocasem. Babička, samozřejmě za vydatného zaječení, zkonstatovala, že co se týče Fila, tak vše odvolává. Odpornost vidí teprve tady.Výjimečně jsem s ní souhlasila,ale pak jsem si uvědomila, že nadavát na Natlina mazlíčka asi není nejlepší nápad. Tudíž jsem se k němu sklonila a poplácala ho po jeho svalovité hlavě ( za předpokladu, že to byla opravdu hlava..u těhle mutantů nikdy nevíte...na mě to působilo, že jsem si asi spletla stranu..). Kurtis zkonstatoval, že Sanatorium je v porovnání s tímto sranda. Najednou se ze dveří vynořila Natla. Musím se přiznat, že jsem byla zaskočena. Čekala jsem onu blondýnu se zákeřným pohledem. Místo toho nás přivítala černovláska se zákeřným pohledem a v černém hábitu.Potřásla jsem si s Natlou rukou a ona nás odvedla do sídla. Vedla nás dlouhou chodbou. Na stěnách visely obrázky velmi ..ahm..chutných obyvatel Atlantidy : ,,Tohle je Freddy, tohle Edd, ten už bohužel umřel stářím,tohle je Maxík, tadyhle Kordulka a zde je Eliška...". Všichni tři jsme zírali , babička značně znechuceně. Dorazili jsme do místnosti vypadající jako obývák. Pochopitelně vše v černé. Vyběhla na nás smečka mutantů. Jeden na mě skočil a začal mě oslintávat.Tipla bych, že to byl Maxík.Po přivítání s Natlinými mazlíčky jsme se usadili do křesel kolem konferenčního stolku.Všichni jsme se Natle představili, Kurt s tím, že je přítel. Vykulila jsem na něj oči a tak rychle dodal: ,,rodinný".,,,Abychom tedy přešli k hlavní náplni tohoto rodinného zájezdu", podotkla jsem a vytáhla záznamník. ,,Tak, teď už určitě nic nevyvedu, už s touhle věcí konečně umím. Tohle je rádio, takže nemačkat", myslela jsem si. Zapnula přístroj...a ozval se ohlušující rámus.,,Hmm...ale s tím, že to má i MP3, jsem nepočítala", pomyslela jsem si vzápětí. Jen jsem se rozpačitě usmála a chystala se Natle položit první otázku. V té chvíli se nečekaně ozval můj mobil. Podívala jsem se na displej ,a pak se naklonila ke Kurtovi se slovy: ,,Věnec chci každopádně s růžovou stuhou". Kurt na mě vykulil oči, já se omluvila a odkráčela do předsíně.
Já: ,,Ahm, ahoj..."
Fil: ,,Píííííííííííííííííííínnnnnnnkkkkkkkkkkkk!!!"
Já: ,,Hele, neřvi tak nahlas..to je ti po mně tak smutno?"
Fil: ,,Hmm....musím se přiznat, že strašně, hlavně poté, co jsem otevřel C-Home a lekl jsem se tak, že jsem na sebe vylil celý obsah své kofoly se skočicovou příchutí...Ty nezdvořilé, vulgární a málo výstižné komentáře článků musí mít nějaký důvod!!
Jak mi to chceš vysvětlit?? Víš, jak dlouho to budu mazat..??"
Já:,,...Hih...."
Najednou jsem uslyšela přes telefon Filův výkřik : " A teď ještě na mailu výzva k zaplacení odškodného....Co to má proboha zase být????"
Já:,,Ahm..ahm..no jooo..už musím končiíííít..čauky!"
Rychle jsem vypnula mobil a vrátila se k ostatním.
Kurt, otráveně si hrající s mutantem , babička, sedící s brýlemi u stolu u nějakých lejster a drmolící směrem k Natle: ,,Nuže, tady, kdybyste to navýšila, tak máte životní pojištění..."
Natla uznale kývající hlavou a mnoucí si zamyšleně bradu. Babička: ,,Když to tady zase snížíme, tak bude úrok pouze..."
Já:,,Ahm, nerada ruším, ale mám tady dělat rozhovor a ne s Natlou uzavírat životní pojištění!!"
Babička jen otráveně pokynula hlavou, dala Natle ještě něco podepsat a usedla vedle Kurta. Já jsem konečně mohla pokračovat v rozhovoru s Natlou:
Já: ,,Moc děkujeme, že jste nám umožnila tento rozhovor...."
Natla: ,,Není zač, už dlouho jsem žádný rozhovor neposkytovala.."
Já : Nyní ale první otázka: Většina fanoušků je přesvědčena, že jste při střetu s Larou zahynula....
Natla: ,,Ano, málem, jak na mě spadl ten sloup, byla jsem skoro vyřízená,ale naštěstí mě zachránil manžel..a to dříve, než ostrov explodoval.."
Já: ,,Manžel??"
Natla: ,,Ano, manžel, tedy..tenkrát jím ještě nebyl. Představila bych vás,ale bohužel je zrovna na služební cestě."
Já: ,,Aha...fanoušky jistě bude šokovat, že zrovna vy jste si našla partnera."
Natla: ,,Ano, mě to také šokovalo. Když jsem viděla, že mě zachraňuje i přesto, že věděl, co se stalo, jelikož vše sledoval, tak jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas se změnit."
Já:,,Tak proto také změna image?"
Natla: ,,Z části..je to tady vše trošku temné. Manžel ale říká, že je to tak akorát a že se mu líbím v tom, v čem se sama cítím nejlépe."
Já: ,,Takže, pokud jsem to správně pochopila, již nejste tou zlou Natlou, co chce zavést sedmý věk a tím zničit zemi?"
Natla: ,,Ne, co bylo, bylo...to už nikdo nezmění. Uvědomila jsem si však, co jsem způsobila své rodině v Atlantidě, co jsem provedla třeba i Laře. Všech těchto činů lituji a uznávám, že to nebylo správné.
Já : ,,Hmm...vy a Lara...co by jste k tomu řekla?"
Natla: ,,Doby, kdy jsem ji nenáviděla, jsou dávno pryč. Pochopila jsem, že všechno, co udělala, byla pouze obrana proti mně."
Já: ,,Takže by jste s ní klidně zašla třeba i na kafe?"
Natla: ,,Ano, klidně, co bylo, bylo a lidé si musejí odpouštět.."
Já: ,,Aha..takže zde máme zcela novou Natlu...to budou příznivci zírat..."
Natla: ,,Ano, možná budou..ale je to tak, jak to je..."
Já: Spoustu fanoušků to bezesporu potěší, že jste ..dá se říci.."prohlédla"..
Natla: ,,Ano, v to doufám, snad je to bude těšit stejně, jako to těší mě.."
Já: Skvěle, teď bych se chtěla ještě zeptat na vaši účast v Anniversary Idolu..netušili jsme, že jste tak nadaná pěvkyně.."
Natla: ,,Ano, zapomněla jsem říci, že v poslední době mě velice přitahuje umění a doufala jsem, že Anniversary Idol bude tou pravou příležitostí, jak ukázat i ty lepší stránky mé osoby."
Já: ,,To se vám zajisté povedlo."
Natla: ,,Díky.."
Já: ,,Jakou tipujete, že máte v A-I šanci na úspěch?"
Natla: ,,To netuším...Piere byl taky hodně dobrý..rozhodně je to vážná konkurence...."
Já: ,,Takže si netroufáte odhadnout?"
Natla: ,,Ne, netroufám, záleží na divácích..navíc ještě nezpívali všichni účastníci.."
Já: ,,To je pravda, uvidíme."
Já: ,,A co vy a Natla Technologies?"
Natla: ,,No..ano..firmu jsem si nechala, produkujeme televizory a spotřební elektroniku."
Já:,, A jste úspěšní?"
Natla: ,,Ano, děkuji za zeptání."
Já: "Mimochodem, ty koláčky jsou výtečné."
Natla: ,,Děkuji, jsem ráda, že vám chutnají. S pečením teprve začínám..."
Kurt: ,,Pšešně takš..jšou výtešné..."
Já: ,,Tady to vidíte...XD.Určitě nezvažujete, že by jste si otevřela cukrářství??"
Natla: ,,No, zajímavý nápad, budu o tom přemýšlet."
Já:,,Páni...to je hodin, budeme muset už bohužel jít.."
Natla: ,,Ale ne, ještě vám musím rozhodně ukázat svou zahradu.."
Já:,,Dobře, to si nesmíme nechat ujít..."
Natla nás provedla po své zahradě...Byli jsme nadšeni z jezírka i z bonsaí kolem bazénu. Sice jsem se málem přerazila o jednoho mazlíčka Natly, ale naštěstí se nic nestalo. To Kurt se přerazil o druhého a skončili jsme v bonsaích...
Já: ,,Nezdá se vám tohle již trapné??"
Kurt: ,,Ani ne...aspoň tentokrát nikomu nenutím chobotnici.."
Sbíráme se z bonsaí, naposledy se ještě porozhlédneme po zahradě, upřímně pochválíme sochy (trošku strašidelné, ale krásné) a již je nejvyšší čas rozloučit se s Natlou . Když odjíždíme, mává nám na rozloučenou.
V taxíku při cestě do hotelu...
Já: ,,Páni...to nám to uběhlo...už půlnoc.."
Kurt: ,,Ano, ale je neuvěřitelné, jak se Natla změnila.."
Já: ,,Možné je všechno...počkejte..nezapomněli jsme na něco??"
Kurt: ,,Nejsem si ničeho vědom..."
Já: ,,Hmm.."
V hotelu - v pokoji:
Já:,, Já vážně musela na něco zapomenout, mám nějaký divný pocit..."
Kurt: ,,Jaktože? Vše máme..."
Já:,,Hm....hm....ahm...to jsem z toho blázen.."
Oba jen pokrčíme rameny a ulehneme do svých postelí....
Ve 2:00 se probudím..
Já: ,,Kurte!!"
Kurt: ,,Copak, je vám zima??"
Já: ,,Ten humor mě fakt zabije...ne.. nemáme babičku!!"
Kurt: ,,Sakryš..vzpomněla si.."
Já: ,,A vy jste to celou dobu věděl, co??"
Kurt:,,Ahm...ehm.."
Abych to shrnula, Kurt tentokrát nedostal kabelkou, ale polštářem z mé postele. Oba jsme se zvedli a jeli v noci pro babičku, takže zpátky k Natle...
Když jsme ji naložili, Kurt dostal kabelkou a pronesl: ,,Bože..to není možný...proč si jen na ni vzpomněla??"...Dostal podruhé...
Natle jsme se omluvili a když jsem se s ní znovu loučila tak mi ještě řekla, že je velmi ráda, tak výhodné životní pojištění ještě neuzavřela....a že se máme opět stavit..
Jeli jsme zpět do hotelu, kde babička Kurta vystrčila z pokoje se slovy, že tam nemá co dělat, ať si ustele na chodbě...Bylo mi Kurta líto, takže jsem počkala, až babička usne, vyplížila se z pokoje na chodbu, kde spal Kurt a přespala tam ze solidarity k němu taky.
Ráno babička vyšla ven z pokoje a pochopitelně se přerazila o Kurta ležícího před dveřmi .Tentokrát dostal kufrem..Já, spící na druhé straně chodby, jsem se probudila a zírala...
Kurt otráveně cosi mumlal a pak mě uviděl. ,,To snad není pravda!! Vona tady celou dobu byla a já si toho nevšim!! Jedu s nimi, nic z toho nemám, tedy kromě toho otřesu mozku...*podíval se na babičku*...a ještě prošvihnu...*zarazil se a díval se znovu na babičku*....možnost okusit rumunskou kuchyni!!!"
Po snídani jsme se vydali na nádraží.Všimla jsem si, že stánek, u něhož babička řádila po našem příjezdu, je uzavřen a na dveřích cedule hlásá : Bankrot.
,,Ajaj" blesklo mi hlavou. Cesta zpět domů proběhla kupodivu bez dalších nečekaných komplikací, nejspíš hlavně proto, že Kurt si držel dostatečnou vzdálenost od mé bojechtivé babičky.
Dorazili jsme všichni společně k zadnímu vchodu do domu ( Kurt doplatil na své dluhy za nájemné a vykopli ho z jeho bytu). Před vchodem stál totiž Fil v očividné nepohodě a otráveně sledoval příjezdovou cestu. Potkat se s ním, bylo to poslední, co bych si zrovna teď přála.
Kurt:,,Ahm...neříkej, že jsi zas něco provedla..."
Já: ,,Ani ne...asi se chce přivítat.............jasně, že provedla..."
Pomalu jsem se přiblížila k oknu a podívala se dolů, kde stál Fil...,,Už to vzdal..." pronesla jsem ...Pak jsem se otočila...a zírala přímo na něj...
Fil: ,,Ahm..když už chceš být nenápadná, tak neotevírej okno a zavírej dveře od bytu." pronesl jedovatě. M imochodem, doufám, že máš tady pro mě volný pokoj, jelikož jsi mě přivedla totálně na mizinu!!!"
Já: ,, Tak to mi ještě chybělo...."
V té chvíli vyšel z kuchyně Kurt s kusem flákoty v ruce a šťastným výrazem ve tváři. ,,Hele, Pink, co jsem našel v ledničce, upeču to a udělám k tomu.... A sakra!! Zjevně to nevzdal..."
Já: ,,Ahm..máme dalšího spolubydlícího.."
Babička, která vyšla z kychyně po Kurtovi, pohlédla vytřeštěně na Fila a asi poprvé ve svém životě ztratila řeč - bohužel jen na chvíli: ,,Bože!!! Lupič!!!" vykřikla a praštila nic netušícího Fila kabelkou...
Kurtovi zajiskřilo v očích: ,,Jo!! Konečně!!!" Fil stál, nevěřícně zíral a kupodivu nebyl schopen žádného výstižného komentáře.
Situaci naštěstí zachránil Steve, který se objevil ve dveřích s Filem v náručí. ( Vždy, když jsem pryč, tak se mi o něj postará.)
,, Tak tedy nevím, nevím, jak nám to společné soužití dlouho vydrží. Nu což, ještě mi pořád zbývá Lara a její rozlehlé sídlo."
(Rozhovor se odehrává v době před dobrodružstvím v Louvru...)
THE END :-)
(Pokud toto někdo zvládl dočíst až do konce, tak mu srdečně blahopřeji..XD)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Potkanka Potkanka | Web | 12. dubna 2008 v 21:08 | Reagovat

No tedy, ty rozhovory jsou čím dál tím lepší, to už ani nejsou rozhovory, ale celý příběh s rozhovorem jako zápletkou, proč se to šechno děje :D

No, možná je mi trochu líto, že Natla už není zlá... :-P

2 Charlie Charlie | Web | 13. dubna 2008 v 9:04 | Reagovat

Páni, ty rozhovory jsou čím dál tím delší a zajímavější! Jen tak dál!

3 Pink-Sun Pink-Sun | E-mail | Web | 13. dubna 2008 v 12:34 | Reagovat

Děkuji moc! :-)

Velmi mě to těší :-)

4 Black-Sun Black-Sun | Web | 13. dubna 2008 v 13:39 | Reagovat

skvelé! Prekvapilo ma, že sa Natla prefarbila na čierno...XD

5 natla natla | 13. dubna 2008 v 14:32 | Reagovat

jj mě to, ale překvapilo až moc že se obarvila. ty blonďaté vlasy ji slušely více

6 Black-sun Black-sun | Web | 14. dubna 2008 v 18:33 | Reagovat

Hej, pravda

7 natla natla | 16. dubna 2008 v 16:01 | Reagovat

že jo

8 black moon black moon | 18. dubna 2008 v 14:07 | Reagovat

jj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama