12. března 2008 v 22:29 | Pink-Sun
(...aneb má šokující záminka, jak se dostat na Hawai.....)
12:30: Nasedám do letadla odlétajícího směrem Hawai, kde mám vyzpovídat dalšího ze světoznámých dobrodruhů...Kurtise Trenta. Místem setkání je nějaký luxusní hotel u pobřeží, kde náš světoznámý ,,Lovec démonů" momentálně pobývá na dovolené. Původně jsme sice očekávali, že interview odmítne,ale zcela nečekaně svolil...
Proto tady sedím, koukám z okénka letadla a chvílemi padne můj pohled na podivnou věc, kterou jsem nafasovala od Fila... Ano, leží chudák s chřipkou v posteli ( budiž mu peřina lehká..) a termín rozhovoru s Kurtisem nešel odložit...takže jako záskok nadělám zaručeně tolik průserů, že Hawai po mém zásahu už nikdy nebude..co bývala.....
Ale teď zpět k problematice té malé věcičky...jaksi jsem nechala na stole ležet návod..takže absolutně nevím , co s tím...Řekla bych, že je to nějaké záznamové zařizení....*sáhnu na tlačítko*...se zabudovaným rádiem...jak zjistím hned vzápětí, když se ozve ohlušující rámus..a když mě díky tomu málem vyvedou z letadla...Zachránilo mě asi jen to, že jsme ve vzduchu....a že by mé ,,vysazení" vidělo přílíš mnoho očí...
Krapet mě ovšem otrávilo, když jsem zaslechla jednu letušku s velkými, rudými náušnicemi, jak šušká své kolegyni:,,No jo, ti novináři..ti udělají vždycky problémy..."...dosti mě to urazilo...ten foťák jsem si vzala na Kur....ahm....kuriozity a krásy Hawaje...ještě jsem tam nebyla...
Poté probíhal let už v klidu...nebýt toho tlusťocha vedle, který si zřejmě zapomněl vzít do letadla polštář...a nahradil si ho mým ramenem...bože...kdyby alespoň z toho spánku tak nemumlal a kdyby neslintal....po hodině jsem to nevydržela a poslala ho do patřičných míst....Vzápětí jsem ale zjistila, že to byl světoznámý blogový recenzent....(Doufám, že si nevšiml loga na tom záznamníku..)...Po dalších ,,menších" trapasech jako :
Cola v klíně spolucestujícího, letuška s červenými náušnicemi přeražená o moji nohu..(Fakt nehoda!!! Já nííc..)...a vzápětí dostal chudák vedle mě tácem po hlavě od té letušky,která měla zřejmě spadeno na mě..Letadlo konečně přistálo...a opět se projevila moje...ahm...osobitost:
Vyjdu na schody , rozpřáhnu ruce se slovy: ,,Konečně Hawai!!" a drcnu přitom do toho tlouštíka z letadla...který sestupuje po schodech dolů přede mnou...(ten na mě vážně trpí..)..skutálí se až dolů...s rozpačitým výrazem na tváři se nenápadně plížím pryč....
Letištní hala: Asi dvě hodiny čekám na svůj kufr....pochopitelně přede mnou projel již několikrát, ale vždy se někdo tak ,,šikovně,, postavil, že jsem se k němu nedostala...,,Tak a konečně tě mám.." pronesu vítězně...
(Sice si připadám trochu podivně, když si vítězně vezu svůj jasně růžový kufr a míjím přitom ostatní cestující s kufry šedými, hnědými a černými...,,Nu což, alespoń je ten můj originální a nikdo ho nepřehlédne"...snažím se sama sebe utěšit..)
18:00 : Uff..konečně jsem dorazila k hotelu....S Kurtisem jsem udájně domluvena až na 20:00, takže to s přehledem stíhám...
Vzhledem k tomu, že mi zbývá ještě něco přes hodinu a půl času, rozhodnu se vydat k bazénu.Sotva se uvelebím v lehátku a chystám se otevřít svou knihu: ,,Ty, já a naši přátelé žraloci ..." ozve se mobil. Zvednu ho a ozve se naštvaný Fil. Sice díky jeho neustálému kašlání není skoro nic slyšet,ale přesto pochopím, že na Croft-Home právě někdo napsal naprosto nesmyslnou a vulgární recenzi...
Nuže EDIT:,, Všiml si toho loga na záznamníku.."
Poté, co ukončím rozhovor se slovy,že mě to moc mrzí...(Vše z letadla pochopitelně popřu...ahm..).....začtu se konečně do mé knihy, ale po chvíli ,,utonu v hlubinách spánku,,..
19:58 : Nějaký velmistr ve skoku plavném, skočí do bazénu a mě je dopřána ledová sprcha....Rychle se vymrštím z lehátka: ,,Cože?? To snad není pravda!! Můj rozhovor s Kurtisem!!!" Rychle popadnu záznamník a z baťůžku chci vylovit lístek s připravenými otázkami od Fila..bohužel zjistím, že se určitě zvesela vyvaluje na stole, společně s návodem k záznamníku, v krásném státečku, zvaném ČR...
,,O-Oh....takže.. co teď?" je má první myšlenka...,,,Nu co...nejvyšší čas si vyzkoušet, jak chutná improvizace..."
20:00 : Přiletím udýchaně k baru...Ale Kurtise nikde nevidím....
,,Paráda..já spěchám, ani se nepřevléknu a on tady není.." konstatuji otráveně...
Vtom se mi za zády ozve: ,,Tak dvě minuty snad nejsou až tak šokující zpoždění, ne?"
,,Dobrý hawaiský večer" odpovím s úsměvem...,,No, kdyby se jednalo o vteřiny,pak možná.....ale vzhledem k tomu, že jste to Vy.." Zažertuji, čímž se rychle snažím zachránit situaci....Kurtis se pouze usměje a oba usedneme k baru...
Rychle vytáhnu záznamník a začnu Kurtise zpovídat ( Intenzivně se snažím neslintat..XD):
Pink-Sun: ,,Ještě jednou Vám moc děkujeme, že jste svolil nám tento rozhovor poskytnout..."
Kurtis:,,Sice se rozhovorům většinou vyhýbám..ale řekl jsem si, že pro jednou...
Slyšel jsem od Lary, že poskytla rozhovor nějakému Filovi....."
Pink-Sun: ,,Jo..ten....tuším bratranec z dvacátého kolena z matčiny strany....
Kurtis: =-o
Pink-Sun:,,Ne, dělám si legraci...měl původně spadeno i na Vás, ale viry, které měly pro změnu spadeno na něj, byly rychlejší...Dostaly ho...
Kurtis: "Tak to chce hodně dobrý antivir...doporučoval bych....."
Pink-Sun: "Tady se nám někdo vrhnul na techniku."
Kurtis: "Ano, pravda...člověk potřebuje také jiné vyžití, než je rdoušení těch všelijakých...,,potvor"...navíc jsem začal mít dojem, že Zip hovoří asi nějakým jiným jazykem."
Chápavě jsem se usmála a snažila se navrátit k původnímu tématu.
Kurtis si mezitím se zájmem prohlížel můj foťák...(Nebo že by to nebyl foťák??)
,,Nuže,ale teď zpět k rozhovoru..." podotkla jsem a začala improvizovat:
Pink-Sun: ,,Ahm..tu pistoli s sebou nosíte stále??"
Kurtis:"Označil bych to za sílu zvyku..."
Pink-Sun:"Aha..."
Pink-Sun: "Je tu skutečně nádherně....pročpak jste si ale vybral právě Hawai jako místo k rekreaci?"
Kurtis: "Hawai je nádherné místo, sice jsem původně zvažoval, že se podívám spíše někde do Evropy,ale tady jsem ještě nebyl ( a byl jsem už skoro všude) a navíc má tenhle hotel hodně dobrou pověst...stejně jako jídelní lístek...."
Při zmínce o jídelním lístku Kurtisovi zajiskřilo v očích a začal být podivně neklidný.. po chvíli to nevydržel a začal mě nenápadně manévrovat k nedaleké restauraci....
Teprve poté,co učinil u číšníka objednávku, vypadal připraven k dalším otázkám..
Pink-Sun: "Teď bych se Vás ráda zeptala na pár sporných věcí , kvůli nimž vznikají neustále debaty mezi fanoušky."
"Účastnil jste se jen jednoho Lařina dobrodružství...a podle všeho jste se jí připletl do cesty tak trošku náhodou...nebo..že by se ona připletla do cesty Vám?"
Kurtis:,,Asi Vás to překvapí,ale skutečně je to tak, jak říkáte v možnosti druhé...Lara se skutečně nešťastně připletla do cesty mi...šel jsem po této záležitosti , dá se říci celý svůj život...A Lara zkrátka jen spadla do průšvihu - obvinili ji z vraždy toho Van-Cauva....."
Pink-Sun: "Von - Croye.."
Kurtis: "Aha...ahm.."
Pink-Sun: "Určitě jste se také doslechl, že vzniká spoustu debat na téma : Byl jste Lařin přítel nebo nepřítel?"
Kurtis: "Zpočátku jsem se o ní nějak nestaral....až do doby, kdy našla v Louvru tu desku...kterou jsem nutně potřeboval...."
Pink-Sun: "Teď jste mi nechtě nahrál. Máte na mysli tu scénu s osa....ahm....chci říci s odzbrojováním v Louvru...to je také velmi zajímavé téma...jak by jste se k tomu vyjádřil vy?"
Kurtis: "Vyjádřil bych se takto: Rozhodně to bylo jinak , než si většina fanoušků myslí...potřeboval jsem jenom tu desku..., nechtěl jsem Laře ublížit a pokud bych nebyl opatrný a nepostupoval pomalu, zaručeně by se mnou pustila do boje...."
A zrovna v té chvíli přinese číšník na talíři něco podivného...podívám se lépe....a jen stěží potlačím hysterický záchvat - chobotnice a plody moře..Musím se přiznat, že při pohledu na tu věc se mi zvedá i ten můj růžovej kufr v pokoji...navíc nejsem tak úplně přesvědčena, že ona chobotnice už vydechla naposledy..Co teď??
Volím klasiku......rychle se vymlouvám, že si musím odskočit....
Ve svém rozpoložení si pochopitelně spletu dveře vcházím do dveří s úplně jiným panáčkem...vykulím oči a rychle vycouvám.....Za správnými dveřmi volám z mobilu do restaurace....zlatá vizitka s telefonickým kontaktem, kterou jsem štípla ze stolu....
Když mi to zvednou nechám si přivolat Kurtise ..vyčkám, když odejde k telefonu, nastává moje šance..rychle přiběhnu ke stolu a můj talíř vzápětí změní majitele (Ten chlápek vedle jistě zíral...)
Kurtis se vrací celý rozradostněný, že si ho asi nějaká fanynka vyčíhla i tady ,ale došla jí odvaha a položila telefon....
Stěží zadržuji smích ..vida, jak si to hezky vysvětlil...Kurtis, vyjeven z telefonátu, si ani nevšimne, že chybí můj talíř na stole...(narozdíl od zmíněného chlápka vedle..)..čehož jsem hned zneužiji a pokračuji v rozhovoru:
Pink-Sun:Spekulace vznikají také ohledně vašeho údajného vztahu k Laře...."
Kurtis: "Tyto spekulace jsou naprosto nepodložené . Jakékoliv domněnky o našem údajném vztahu jsou nepravdivé a hloupé. Lara mě v podstatě nezajímala až do okamžiku , kdy mi začala křížit cestu a hatit mé plány.Vím,že jsem vypadal jako ten, kdo ji vždy vyfoukne to, co získá, ale ten problém byl můj a chtěl jsem jej také sám vyřešit..."
Pink-Sun: "Takže jste jí do toho nechtěl tahat..."
Kurtis: "Ano, ta záležitost si vyžádala spoustu nevinných obětí...a nechtěl jsem, aby přibyla další....."
Pink-Sun: "To chápu..ale tím jste mi možná odpověděl i na mou původní otázku....byl jste tedy Lařiným přítelem..."
Kurtis: "Více či méně ano... nechtěl jsem jí nikdy ublížit ani ji nějak škodit..."
Pink-Sun: "Závěrem bych se chtěla zeptat ještě na jedinou věc ...co by jste vzkázal svým fanynkám a fanouškům obecně ?( Jediná otázka, kterou jsem si ráčila zapamatovat z Filova seznamu..XD)
Kurtis: "Fanynkám vzkazuji, že mají výborný vkus a jen tak dále...A všem fandům dobrodružsví bych vzkázal , ať se nikdy nevzdávají a jdou si za svým cílem...a hlavně, ať se snaží dívat na svět optimisticky..mně se to zatím moc nedaří...."
Pink-Sun: "Tak to vím přesně, o čem mluvíte...pesimista celým svým srdcem...XD"
Kurtis: "No jo...s tím se nic nenadělá.." odpovídá s úsměvem
Kurtis: "Ještě nějaký dotaz?"
Pink-Sun: "Ano, Vaše telefonní číslo..."
Oba dva se začneme smát a najednou si všimneme, že už je skoro půlnoc....
Pink-Sun: "Ještě jednou Vám děkujeme za rozhovor..."
Kurtis: "Rádo se stalo.."
Poté se s Kurtem před restaurací začneme loučit, ale on mi galantně nabídne, že mě doprovodí k hotelu..zde je rozhovor, který vznikl na základě toho, že si Kurt na cestě zapálil cigaretu:
Pink-Sun: "Ahm...víte, že kouření zabíjí??"
Kurt: "Hmm...ano..."
Pink-Sun: "A hodláte s tímto zlozvykem něco udělat?"
Kurt: "Hmm....ne..."
Pink-Sun: "A víte, že pasivní kouření zabíjí také?"
Kurt: "Ano..."
Pink-Sun: "Takže je Vám jasné, že podáváte špatný příklad fanouškům a že mě tady právě pomalu vraždíte?"
Kurt: "To první mě krapet deprimuje...pravda..pokusím se s tímto zlozvykem něco udělat..."*otráveně odhodí cigaretu do koše, který míjíme * Ale to druhé....hmm...čistý záměr..." pronese s úšklebkem...
( ..jak jsme se vzdalovalovali, ještě jsem se ohlédla...na místě, kde stál koš, šlehaly plameny..)
Pink-Sun:,,.Ehm...Váš humor je skutečně smrtící..." usmála jsem se a nenápadně přidala do kroku...
Kurt: "To víte, projít celým Sanatoriem bez jediného vystřeleného náboje..."
Pink-Sun: "Cože?" *vykulím oči*
Kurt: "No...ano..přiznávám...pak jsem si na ně vzal granáty...mimochodem...ať Vám ty oči nevypadnou...."
Pink-Sun: "Už se stalo"...zažertuji..,,Ale...Vám momentálně také něco padá.."...pronesu s úšklebkem tentokrát já...
Kurtis: *vyděšený pohled* ,,Pořád trvdím, že ty opasky za nic nestojí....ahm.." vyhrkne a nenápadně sune kalhoty tam, kde mají správně být...
Aby zakryl momentální rozpaky, automaticky sáhne znovu po cigaretě..
Pink-Sun: *sžíravý pohled*
Rozpačitě se usměje...a rychle cigaretu zastrčí zpět...
Pink-Sun: "..Takže tedy už začínáte s kůrou odvykací?"
Kurt: ,,Dobře, dobře..ano...už jo.......jak jsem říkal, ten fakt špatného příkladu mě deprimuje...ještě by se na mě svedlo hromadné vymírání populace na základě kouření...."
Pink-Sun:,,Skvěle...tudíž mohu napsat, že se z Vás stane nekuřák?"
Kurt: "Hmmm....jo.... ...alespoň do doby, než Vás odprovodím..hehehh..."
Pink-Sun: "Já Vás dnes asi skutečně ještě zaškrtím..."
Kurt: ,,To by jste mi udělala?"
Pink-Sun: Významně mlčím...
To už ale docházíme zpět k hotelu. Loučím se s Kurtem se slovy, že to jeho zaškrcení se bohužel odkládá na neurčito, jelikož to nemohu sob....eh....fanouškům udělat....
A oba se rozcházíme do svých pokojů...moment...každý máme pokoj zvlášť...to jen pro upřesnění....
Vracím se do ČR se zajímavými zážitky, plným poznámkovým blokem, dalším kontaktem ve svém mobilním telefonu... a také svědomím, že mě Fil za tuto..hvězdnou reprezentaci Croft-Home jistě velmi....ehm..."pochválí"...a vysloví mi své "srdečné" díky....(Asi si začnu rychle zajišťovat letenku do Gruzie....)
P.S. Zpáteční let proběhl kupodivu bez daších "vzrušujících" zážitků..
Fotodokumentace:
Snímek 1: Fotka, která vznikla, když jsme se s Kurtem přemisťovali do restaurace..
Snímek 2: Fotka vzniklá krátce nato, o kterou se zasloužila má hláška: ,,A kdepak máme nejlepšího přítele Boaz?"
Snímek 3: Hotelová pláž - Krátce před rozloučením..
Toť můj povedený ( a asi také poslední..XD) report z Hawaie...XD
Snad se vám tento...ehm...rozhovor apoň trošičku líbil :-)
(Hlavně při té dnešní ceně letenek..XD)
To bylo - úchvatné! Fakt, hrozně jsem se nasmála! A ty věty typu "ten foťák jsem si vzala na Kur....ahm....kuriozity a krásy Hawaje..." jsou úžasné!
A jak jsi to nejdřív uvedla tou cestou v letedle a příchodem do hotelu (růžový kufr XD XD), tak jsem byla docela natěšená, že když tam Kurtis poprvé "promluvil", tak jsem se rozzářila, jak kdybych ho opravdu viděla a slyšela
Opravdu by bylo skvělé, kdybys udělala nějaký další rozhovor - s kýmkoli z TR... až budeš mít čas a peníze na letenku :-P
PS: A kdyby ses chystala na další rozhovor s Kurtisem... můžu příště s tebou? *slintá*