Bylo by mrazivé ráno. Vypnutá rolba jich několik nocí strašila na pozemcích rodu Croftů. Bylo 14. února, 2008.
Kromě toho, že byl Svátek Svatého Valentýna, jeden ze stálých obyvatel cornwallského sídla Croftů měl narozeniny. Přijeli sem teprve před pár dny.
"Lara má narozeniny!" volal přes celé sídlo Kurtis, který byl v sídlu v Cornwallu prvně. Tak málo mu stačí ke štěstí... pomyslel si Winston, když kolem něj Kurtis proběhl, přičemž sluhu málem srazil.
Zipa vytrvale leštil obrazovky svých elektronických přístrojů, přestože v lahvičkách s leštícími ingrediencemi už bylo jen pár pavouků.
Alister už zase běhal někde po mongolských horách a se svou, ehm, kalkulačkou si zapisoval důležité částice z pojídatelných částí měditých táců. Stručně řečeno, místní obyvatelé ho přistihli, když okusoval cosi z jejich nepříliš slavné úrody a donutili ho umýt celé vesnici nádobí.
Lara, řídící se heslem "Pochval se sám, nikdo to za tebe neudělá..." sama organizovala úpravu tělocvičny, kde se měla večer uskutečnit největší britská soukromá oslava od dob Lařin třicátých narozenin. Již v poledne přijel do Lařina sídla natáčet štáb jedné britské televize, aby sledoval oslavení výročí narození jedné z nejslavnějších archeoložek světa.
Několik dělníků již delší dobu různorodě zdobilo místnost.
Obyvatelé sídla měli naplánováno, že své dárky si Lara rozbalí ještě před oslavou a dárky od hostů během ní. Po obědě se okupovatelé 5ti ložnic, Lara, Zip, Kurtis, Winston a plyšový oslík, kterého jeho majitel, Alister, před časem pojmenoval "Pan Domovník" (Lara měla dlouho po tom pocit, že Alisterovi definitivně dohráblo...) sesedli (až na Winstona, ten samozřejmě decentně postával poblíž nebo nosil čaj) u jednoho ze stolů. Lara začala rozbalovat dárky.
Začala od Zipa: Podaroval ji novým magnetickým hákem, s mnohem kvalitnějším a pružnějším lanem a mnohem lepším ovládáním (to víte, není příjemné, když skočíte, chcete vytáhnout lano a místo toho přistanete na nose).
Dál pokračovala u Winstona, od kterého dostala nový deník, aristokraticky vhodné psací potřeby a dramaticky zaměřenou knihu "Žralok a ty" od spisovatelky s iniciály P.S.
Dalším dárkem, tentokrát od na míle vzdáleného Alistera, byla vojensky laděná brokovnice (už zřejmě nechtěl trpět pohled na růžovou zbraň, odpočívající vedle jeho růžové kalkulačky) a k tomu praktická příručka "Jak se bránit novými 150ti způsoby".
Schválně si dárek od Kurtise nechala na konec, aby si "zbytečně nezkazila náladu předem", jak domýšlela. S velmi dramatickým výrazem ve tváři od Kurtise převzala malou krabici, ve tvaru zabalené knihy. Ovšem namísto další příručky v ní našla na rudém polštářku stříbrný náhrdelník. Nevěděla, co by měla říct, aby něco nezkazila, tak řekla jen: "Jako co bych to měla brát?" Kurtis se zatvářil rozpačitě. "No...jako...jako dík za všechny záchrany, omluvu za všechny nepříjemnosti..." - "A dál?"přerušila ho. -"No...vždy se něco najde."usmál se Kurtis, ale radši hned s omluvou spěchal "jakože na záchod".
"Kurtisi, víš, jak je pro mě nemilé dávat ti peníze jako náhradu za koupi dárku, než abych je věnovala na natáčení dobrodružných filmů s Indianou Jonesem nebo za ně zakoupila nejméně tisíc lékáren na dalších 24 hodin svého života?"řekla mu s rukama v bok, když se vrátil. Kurtis, věrný posluchač, avšak ne tak slovně výdržná osoba jako Lara se zatvářil nechápavě. "Proboha, tyhle škleby si nech, řekla Lara a aby moc nenarušila jeho psychiku, zřetelně si vzala náhrdelník na krk.
Brzy začala oslava. Do sídla přišlo mnoho hostů, většina se jich přesunula do vyzdobené tělocvičny, kde je Lara přivítala.
"Pan Nishimura..."řekla Lara s úsměvem od ucha k uchu, když si třásla rukou s jedním ze svých přátel, kteří dorazili. Hned za ním vstoupila Anaya a po ní Jean-Yves. Lara se s oběma vřele přivítala. "Co to máš na krku?"zeptala se Anaya Lary, ověnčené náhrdelníkem. -"Sídlo a jednoho zamilovaného blázna..."odpověděla Lara s úšklebkem
V místnosti se rozezněla moderní hudba. Lara neponechala nic náhodě, objednala profesionálního DJ´e, do rohů místnosti nechala přesunout pohovky a ke stěně proti bazénu dala nainstalovat bar.
Přišlo mnoho hostů, i ti, které Lara roky neviděla.
Po malé chvíli nevelké zábavy se Lara natolik vžila do oslavování, že vylezla na jeden ze sloupů a začala velmi uznáníhodně tancovat.

Její taneční figury by položily na lopatky přední světové tanečnice. Zip přišel, Kurtis zíral, Winston omdlel.
Je pravda, že Lara už v sobě měla něco málo alkoholických nápojů, nicméně po chvíli se hudba mírně ztišila a oslavenkyně i hosté přešli na rozbalování dárků. Některé z nich byly velmi zvláštní. Mezi takové patřilo několik akvarijních rybek (Anaya), králík (Charles Kane), pistole, určené ke sprejování a další kuriozity.
Po chvíli se všichni vrátili k tanci. V rychlé hudbě se mnoho hostů pokusilo Laru trumfnout, hvězdu večera však nikdo nepřemohl. Všechny znovu překvapila svým skvělým tancem.

Po akrobaticky náročných tanečních stylech Lara na přání přátel zazpívala několik věcovních songů, zklidila obrovský ohlas, zaznamenaný jako potlesk. Při některých částích písní se musela chytit za svůj archeologický krk, aby danou píseň uzpívala. Ovšem nebyla by to naše Lara, kdyby něco nezvládla, o jejích společenských schopnostech se ještě dlouho vyprávělo.
Po mnoha chvílích zábavy, téměř po půlnoci začali hosté odcházet. Lara, zmožena tancem a pitím ulehla na kutě hned, jak poslední hosté odešli. A to okamžitě. Nemusíte mít strach, veškerá negativa oslavy byly v televizním přenose cenzurovány, jak můžete vidět na následujícím obrázku:

Byl to velký den.
VŠE NEJLEPŠÍ, LARO!!!!!!!!




Tak File, tohle nemá chybu....perfektní...XD XD XD
Resp. Platíš můj pobyt v nemocnici, zapříčiněný explozí bránice...vážně super!!! :-))))