Uvnitř panovala vskutku slavnostní atmosféra: Lara se slovy: "KDE - JE - MOJE - KOBLIHA?!?" hystericky běhala po domě a každé slovo oddělila výstřelem ze své plastové vodní pistolky. Winston, s mylnou představou, že je pistolka pravá, se krčil za převrženým stolem, s vysloužilou vojenskou čepicí na své hlavě a s částí jeleního paroží v náručí (za představy, že drží poslední model samopalu Kalašnikov), které bylo původně i s jelení hlavou darováno Laře surreiskými myslivci.
Kurtis se snažil udržet si duševní rovnováhu za použití dávného umění hrdelního zpěvu (no jo, moc kouká na filmy).
Zip se se svými "Leštidly na obrazovky, vyčistí vám obrazovku klidně i od talíře" zavřel do místnosti s technickým zařízením a Alister se snažil svou růžovou kalkulačkou dopočítat, kdy už Lara konečně přestane řvát a kropit je s vodou z kachny...pardon, z kašny.
Celkově panovala báječná pohoda a nikdo si lepší atmosféru ani nemohl přát (od rozbalování dárků se radši ani něco přát neodvažovali).
Jediný dárek, který zůstal bez využití, byl Kurtisův poukaz na romantický výlet. Lařin první návrh, zatopit s ním v kamnech (s tím poukazem, ne s Kurtisem!), Kurtis jako správný podpantoflář zavrhnul. Druhý návrh patřil jemu, že s Larou pojede někam na romantičtější místo (což bylo prakticky kdekoliv), ale ten zase, jako správná vražedkyně, zavrhla Lara. Další, kdo něco zavrhl, byla malá bílá myška, snažící se vyděsit Zipa (toho něčím bílým jen tak nevyděsíte), která vzdala své pokusy vyšplhat se na kolečkovou židli nebo na k myšímu bungee-jumpingu vhodný stůl. Poslední Lařin návrh, předání poukazu dvěma venku stojícím rolbařům, byl jedním hlasem schválen a i přes konkurenční návrhy v plné míře zrealizován.
Rolbaři odjeli někam do romantických končin, ovšem ve vší, ehm, lásce, zapomněli vypnout rolbu.
Již za pár minut se Kurtis bavil Lařiným pohledem, když se snažila stále pracující hadici od rolby něčím ucpat, přičemž Lara vypadala jako kvalifikovaný sněhulák s vysokou školou právnickou. Nakonec se jí podařilo proud okenního sněhu zastavit, když hadici vrazila do jedné z krtin, které v hustě nezasněženém místě vyčnívaly nad zem. Sníh ale dál proudil do země. Krtci ovšem zimní radovánky v lásce moc nemají. Když už hrozilo, že se z Lařina pozemku stane velký krtčí mrazák, Kurtis svojí dámskou..., co to kecám, prozřetelnou inteligencí zavadil o jedno z tlačítek na rolbě, čímž ji vypnul. Lara si oddechla a padla do sněhu. Ne, že by snad byla znavená, ale pohled na všechny ty hromady sněhu, které se mohly stát patronátem jejího pozemku, stejně jako egyptské písčité kopce, ji obšťastnil natolik, že si prostě musela lehnout a dělat andělíčky ve sněhu.
Kurtis ji ze shora sledoval, jako Batman sleduje Amandinu továrnu na plyšové mazlíčky, což znamená dost zoufale. Nakonec ale usoudil, že nejlepší bude jít dovnitř, neboť ho již zebali krtci...totiž, prsty.
Za menší dobu nastal večer. Lara byla Winstonem přinucena vytřít podlahovou louži od její pistolky, za což si Winston vysloužil několikaměsíční pobyt uvnitř svěží ledničky. Okolo jedenácté večerní se obyvatelé sídla, ruku v ruce...totiž, ruku v rukavici, vydali odpalovat petardy, Kurtis totiž dostal nápad, že ve přesně o půlnoci si udělají první novoroční fotku.
Sice některé z rachejtlí skončily v živém plotě bludiště, ale hasiči si chtěli užít pěkné zahájení nového roku, proto dojeli rychle i bez bouraček po náledí a vzniklý požár uhasili, po čemž od jejich zaměstanatele, což byla naneštěstí Lara, dostali padla a mohli odjet.
Čas rychle utíkal a do nového roku zbývalo několik málo minut. Kurtis na foťáku nastavil samospoušť na deset vteřin a spustil ji přesně ve 23:59:49. Všichni si vzali skleničky s šampaňským a a odpočítávali poslední vteřiny starého roku. Bylo by těžké vypisovat všechny hlasy, proto zde napíšu jen, jak odpočítávala Lara: "Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, co to, zatracený kabééééél!" A už byl nový rok, fotoaparát vyfotil. Vzniklou fotku bych popsal asi takto: Lara se snaží dostat svoji nohu z hromady počítačových kabelů, při čemž naráží do Winstona, ten padá na Zipa, který vylije svoji skleničku Alisterovi do obličeje a ten, snažící se dostat alkohol ze svých očí, vráží do Kurtise.
Nakonec se nad tím zasmáli, ale to, jak Alister pronásledoval Laru se vším růžovým vybavením vyhlíželo velmi vtipně, zejména pro diváky.
Tak oslavili obyvatelé Croft Manoru příchod nového roku a mě se teď pohrnou prašule za tento best-seller...no dobře, tak ne, no xD. Ale myslím, že jsem se celkem snažil, proto by mě zajímal váš názor na další parodickou povídku. :-)




Rozhodně jsem se u toho nasmála, ale musím uznat, že Vánoce byly lepší ;-)